Leden 2017

KOMU VONÍ VANA-ROZHŘEŠENÍ

29. ledna 2017 v 11:29 | JARDA LIŠKA

ROZHŘEŠENÍ

Ulicí kráčí za svým posláním důstojným krokem kněz. Plně je ponořen do meditace nad tímhle, anebo snad támhletím, kdopak ví. Náhle do něj málem vrazí udýchaný klučina, který se vyřítil odkudsi z postranní uličky. Sotvaže zahlédne důstojného otce, vrhne se hoch k němu s očividnou touhou v očích.

"Prosím vás, velebný pane," vyráží ze sebe chlapec udýchaně. "Na nic se mne neptejte a co nejrychleji pojďte se mnou...! Na střeše našeho domu je totiž sebevrah!"

Dorazili k nedalekému domu, před nímž se už začínal srocovat nezbytný dav zvědavců. Kněz se autorativně prodral dopředu a tu spatřil na samém okraji střechy třípatrového činžáku zoufalce, už už se chystajícího vrhnout dolů.

"Synu!" zvolal pevným hlasem kněz. "Zadrž! Nepošpiň svou duši smrtelným hříchem!!! Vždyť, ehm, vzpomeň si, že na tebe jistě doma čeká tvá milující žena...!?"

"Pché...!" dolehl k němu ze střechy opovržlivý hlas. "Ta mrcha jedna nevěrná?!"

"Hmmm," nevzdává se kněz. "Inu... budiž. Nicméně, synu, pomni svého zaměstnání... Kdo tě nahradí tam??!"

"Odtud mě právě dnes vyhodili..." povzdechl si sebevrah a už to vypadá, že přece jen skočí dolů. Davem zevlounů proběhla vlna napjatého vzrušení.

"Zadrž!!!" kněz vztáhl ruku směrem ke střeše v rázném gestu. "Uvaž, milý synu, jakou bolest můžeš svým neuváženým činem způsobit třeba svému nejlepšímu příteli?! Na toho jsi jistě nepomyslel, což...?!"

Muž se nahnul přes okraj střechy.

"Pravíte, že jsem nepomyslel na svého nelepšího přítele, důstojný otče?! To víte, že jsem si na něho vzpomněl! Vždyť právě s ním mě má žena podvádí..."

O kněze se právě pokoušejí mrákoty. Nicméně, jde-li o lidský život a jeho možnou záchranu, nemíní se hned tak vzdát.

"Dobře, synu," dí kněz shovívavě. "Tak tedy zkus třeba pomyslet na... svůj oblíbený fotbalový klub - na Slávii. Copak už se nechceš těšit z hry tohoto klubu? Copak tě už nezajímají jeho výsledky...?"

Muž na střeše se zamračil.

"Když já jsem ale Sparťan...!" povzdechl si.

Kněz se zachmuřil.

"Ták?!" sykl mezi zuby. "Sparťan, říkáš?!? Tak víš co, ty Sparťane - klidně si skoč...!!!"

KOMU ZVONÍ VANA-ÚVAHA PEJSKA

27. ledna 2017 v 10:29 | JARDA LIŠKA
Venčení

Vážení pejskové, vážené fenky, kamarádi. Já tedy nevím, jak často venčíte své páníčky nebo paničky vy, ale já ty své venčím čtyřikrát denně. Nejhorší je ovšem dostat páníčka z pelechu ráno, to mi trvá nějakou chvíli a musím se něco nakňučet, než vyleze, ale pak už je to bez problému. Ale stejně, aby se mi někam nezatoulal, vodím si ho venku raději na vodítku, a jsem mnohdy dost utahaný, když se vrátíme domů a nemyslete si vezmeme to tam i onde. Ale je to stejně s tím mým páníčkem divné - uvažte, sami to znáte: zatímco já, když se potkám s některým kamarádem, i s nějakým novým, kterého neznám, hezky se očicháme, než jdeme dále. Anebo na sebe zavrčíme, že, podle toho, jestli potkám pejska nebo fenku, ale páníček, ten, když se potkám s jiným páníčkem, ani si k sobě nečichnou, nic! Anebo, já si udělám podle potřeby značku, kde mě napadne, ale páníček nic. Anebo, když se vykadím, tak já jdu dále, pro mě je věc vyřízena, ale páníček hned vytahuje sáček a sbírá to po mě ze země!? Anebo, co mě taky dokáže naštvat - jdeme kolem popelnic (co si budeme říkat, kamarádi, že!) já prostě nemohu jít dál, než si je pořádně očichám, ale páníček nic. Spíš mě od popelnic tahá pryč! Nejdřív jsem si myslel, že je chce mít pro sebe, ale on ne. Ani si nečichne. A potom, jak už jsem říkal, venčím páníčka čtyřikrát denně. Ale on, když se vrátíme domů, kolikrát, z ničeho nic, se vytratí ven sám. Nebo s paničkou. A jsou kolikrát venku, no já nevím, nepoznám hodiny, ani je nemám, ale myslím, že jsou venku tak nejmíň půl hodiny, anebo dokonce čtvrt. Co tam dělají, nevím, ale toleruji jim to. A častokrát donesou domů i nějaký ten piškot, nebo salámek, anebo kostičku!
Ale stejně, jsem rád, že bydlím u svých páníčků. Slyšel jsem totiž od jednoho kamaráda, který to měl od jiného známého, že jistý náš společný známý se dostal kamsi za město a tam musí bydlet v boudě. A je to pro něho utrpení, protože trpí klaustrofobií.

OSTŘE SLEDOVANÉ VRAKY-DÁTE SI...?

22. ledna 2017 v 10:47 | JARDA LIŠKA
DÁTE SI...?

JELI JSME S ALFONSEM VLAKEM DO MATIČKY STOVĚŽATÉ. SEDĚLI JSME VEDLE SEBE A ABY NÁM CESTA RYCHLEJI UTÍKALA, BAVILI JSME SE O VŠEM MOŽNÉM, KDYŽ TU NÁHLE JSEM ZAČAL KÝCHAT...
NEMOHL JSEM KÝCHÁNÍ NECHAT, AŽ JSEM PŘIJAL OD KAMARÁDA NABÍZENÝ KAPESNÍK. NE VŠAK TEN PAPÍROVÝ, ALE KLASICKÝ LÁTKOVÝ...
CHVÍLI SE NEDĚLO NIC, KDYŽ MĚ PŘEPADLA VLNA KÝCHÁNÍ NANOVO...!
TEĎ UŽ MĚ VŠAK NEPŘEKVAPILA-MĚL JSEM KAPESNÍK, ŽE?
VYSMRKAL JSEM SE A SPOKOJENĚ JSEM SE USADIL. KDYŽ TU NÁHLE SE OZVAL STARŠÍ PÁN, SEDÍCÍ NAPROTI MNE.
"MLADÍKU!" ZAČAL ZOSTRA. "PODÍVEJTE SE, CO JSTE ZPŮSOBL!"
A UKÁZAL MI KRAJÍC CHLEBA SE SALÁMEM...
"JÁ JSEM SE CHTĚL NASVAČIT A TO VE CHVÍÍLI, KDY JSTE ZAČAL KÝCHAT A TEĎ JSTE MI ZAHLENIL CELÝ KRAJÍC...NEVÍM, JAK JSTE TO UDĚLAL, ALE JEDNA VĚC JE JASNÁ...TEĎ UŽ MÁM PO SVAČINĚ!"
JAK SE MI TO POVEDLO POSMRKAT TEN CHLEBA, TO JSEM NETUŠIL AŽ DO CHVÍLE NEŽ JSEM SE PODÍVAL NA PŮJČENÝ KAPESNÍK...UPROSTŘED KAPESNÍKU BYLA OBROVSKÁ DÍRA, O KTEROU, JAK SÁM TVRDIL, NEMĚL ALFONS ANI TUCHY...
SPOLUCESTUJÍCÍ SE ZHNUSENĚ PODÍVAL NA SVŮJ CHLEBA A PO KRATKÉM ZAVÁHÁNÍ JEJ PODAL ALFONSOVI.
"TEĎ JE UŽ VLASTNĚ VÁŠ... TUMÁTE...!"
ALFONS SE ZATVÁŘIL PONĚKUD NEŠŤASTNĚ, KRAJÍC PŘIJAL A OTOČIL JE KE MNĚ: "KÁMO, NECHCEŠ KOUSNOUT.........:"
ALE MI SE ZVEDL ŽALUDEK A BYL JSEM RÁD, KDYŽ JSEM SE DOSTAL NA TOALETU, KDE JSEM ZANECHAL OBSAH ŽALUDKU...

KOMU VONÍ VANA-SMOLAŘ

18. ledna 2017 v 9:13 | JARDA LIŠKA


OZAJ PEKNÝ

SVÉHO ČASU ALFONS DOSTAL NABÍDKU, ABY PŘEDNÁŠEL NA VYSOKÉ ŠKOLE. V ŽILINĚ... RÁD NABÍDKU PŘIJAL A HNED SE NEMOHL DOČKAT NA TO AŽ STANE PŘED SVÝMI STUDENTY, JISTĚ NEDOČKAVÉ A LAČNÍCÍ PO POZNÁNÍ...
VŠE PROBĚHLO VCELKU PODLE JEHO PŘEDSTAV A ALFONS DOSLOVA CHROCHTAL BLAHEM /V DUCHU!/.
TENTO JINOCH MĚL V DUŠI VIZI MODRÉHO NEBE S LEDABYLE POHOZENÝMI MRÁČKY-BERÁNKY A SVĚT SE MU JEVIL JAKO MÍSTO PLNÉ SAMÝCH VESELÝCH VĚCÍ, ZVESELA POLETUJÍCÍHO HMYZU, CVRLIKAJÍCÍCH PTÁČKŮ.......
A TAK SE NEDIVME, ŽE V TOMTO BEZVADNÉM SVĚTĚ, SE ALFONS ROZHODL VE SVÉ MLUVĚ I SLOVENŠTINU.
A HNED PŘEŠEL OD SLOV K ČINU.
VŠIML SI, ŽE PŘED FAKULTOU STOJÍ KOLEGYNĚ-TOHO ČASU NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ. TA STÁLA S KOČÁRKEM UPROSTŘED KLUBKA KOLEGYŇ...
ALFONS SE PRODRAL DAVEM KE KOČÁRKU A ZAČAL POZOROVAT NEMLUVNĚ! TU HO ZAUJAL VYČESANÝ HOHOUTEK NA HLAVĚ JUNIORA...A SPUSTIL."PEKNÝ CHALAN! VŠAK?! A OZAJ, AKÝ MA PEKNÝ KOKOTIK..!"
V TU CHVÍLI PTÁČCI, PŘESTALI CVRLIKAT, VOSY A VČELKY UTICHLY A PŘESTALY SE ROJIT, HMYZ PŘESTAL ŠUSTIT A.....
ALFONS DOSTAL ZÁKAZ MLUVIT SLOVENSKY...!

OSTŘE SLEVANÉ VRAKY - DÁMA

16. ledna 2017 v 7:03 | JARDA LIŠKA


DÁMA

TEN ALFOMS MÁ ALE SMŮLU.
TENTOKRÁT ŠOKOVAL KOLEGYNI V JÍDELNĚ...
KDYŽ TOTIŽ STÁL V ŘADĚ A ČEKAL AŽ NA NĚJ DOJDE ŘADA, KDYŽ SE NA NĚJ S ÚSMĚVEM OBRÁTILA JEDNA ZE DVOJICE STARÝCH PANEM.
"PROSÍM VÁS, MOHL BYSTE MI POMOCI. RÁDA BYCH TAKY POJEDLA, ALE ZAPOMNĚLA NA STOLE SVOJE BRÝLE, TAKŽE NA JÍDELNÍ LÍSTEK ZÍRÁM JAKO ČERSTVĚ VYORANÁ MYŠ, A AŤ MŽOURÁM, JAK MŽOURÁM, VIDÍM PRD."
ŽENA SE NADECHLA A PAK POKRAČOVALA: "TO VÍTE JSEM UŽ SRARŠÍ DÁMA TAKŽE JSEM OBČAS ZÁVISLÁ NA CIZÍ POMOC..."
ALFONS SE MILE USMÁL. BYL ROZHODNUT DÁMU POTĚŠIT A TAK ZAŠVITOŘIL.
"DÁMA? NO, TO SNAD NE...!!!"
CHTĚL JI SDĚLIT ŽE ZDALEKA NE STARÁ...
ZASE SE ŠLO DO ŘEDITELNY...
VŠAK TO ZNÁTE?!

OSTŘE SLEDOVANÉ VRAKY-OMYL

10. ledna 2017 v 14:48 | JARDA LIŠKA

OMYL

JELI JSME SLUŽEBNĚ S ALFONSEM DO NĚMECKA. ALFONS MĚ UJISTIL, ŽE SE NEMÁM STARAT, ON ŽE MÁ S SEBOU VŠECHNY INSTRUKCE, VOUCHERY, A JINÉ NÁLEŽITOSTI A TAK JSME TEDY JELI.
SOTVA JSME DORAZILI NA BERLÍNSKÝ BAHNHOFF A TAK JSEM SE STARAL, CO BUDE NÁSLEDOVAT. TU ALFONS ODBĚHL K TELEFONU. PŘIBĚHL ZPÁTKY A ZÁŘIL JAKO VÁNOČNÍ STROMEK.
"VŠECHNO VÍM..." JÁSAL.
"MUSÍME JET DO HOTELU FÓRUM!"
OCITLI JSME SE U HOTELU FORUM...
ALFONS ŠEL OHLÁSIT NÁŠ PŘÍJEZD A JÁ SI PROHLÍŽEL HOTEL ZVENČÍ...SOTVA JSEM STAČIL SPOČÍTAT HVĚZDIČKY, KDYŽ PŘIBĚHL KAMARÁD A TVÁŘIL SE NEVESELE.
"TAK TI POVÍM, KÁMO" ZAŠVEHOLIL HLASEM, KTERÝ NEBYL NIJAK OPTIMISTICKÝM." VÍŠ," PROHLÁSIL ALFONS, " "TROCHU JSEM TO POPLETL... MY JSME SE TADY NEMĚLI UBYTOVAT, TADY JE ZASTÁVKA AUTOBUSU A TEN NÁS HODÍ TAM, KDE NÁS ULOŽÍ DO POSTÝLKY....! "
TA UBYTOVNA NEBYLA AŽ TAK ŠPATNÁ - POKUD ČLOVĚKU NEVADÍ, ŽE BYDLEL SPOLU SE ŠESTI NOCLEŽNÍKY...Nevinný

OSTŘE SLEDOVANÉ VRAKY-ACH JO

9. ledna 2017 v 11:34 | JARDA LIŠKA
ACH JO...

VYŠEL JSEM Z DOMU A CO NEVIDÍN - SOUSED OD NAPROTI HEZKY NA KOLENOU KLEČÍ PŘED SVÝM BYTEM, V RUCE SMETÁČEK A LOPATKU A UKLÍZEL KOLEM SVÉHO BYTU.
"TAK CO, SOUSEDE? KOUKÁM, ŽE I K VÁM DORAZILA EMANCIPACE" PTÁM SE.
"NOJO," ODSEKNE NEVRLE SOUSED.
"NO," ŘÍKÁM. "A ŽE ZROVNA VY BUDETE UKLÍZET...?!"
"HOUBY UKLÍZET! JÁ SI TADY HEZKY UKLÍZÍM PŘED VLAST NÍM PRAHEM........."

KOMU ZVONÍ VANA-ZEMÁNEK

5. ledna 2017 v 17:08 | JARDA LIŠKA
PŘÍPADY MJR. ZEMÁNKA

Major Jan Zemánek, přezdívaný díky svému koženému kabátu Kožak z Bartolomějské ulice, sedí zadumaně ve své pracovně a jeho mysl je zcela pohroužená do tajů jakéhosi zapeklitého případu, souvísejícím s rozkrádáním kávových lžiček v automatu Koruna, takže si ani nevšiml, jak a kudy se mu do pracovny vkradl známý recidivista Soumrak...
Když se s tímto úskočným činem obeznámil, rozhodně zmáčkl vypínač stolní lampičky a... nic! Jelikož byl však znám jako muž činu, pustil se mjr. Zemánekdo podrobného ohledávání místa činu, což mu též po necelé hodince a půl přineslo zasloužené ovoce. Lstivý vyšetřovatel Zemánek totiž konstatoval naprosto bezpečně, že do lampičky nejde asi proud. Věren své pověsti bystrého a pohotového kriminalisty, přistoupil major Jan Zemánek rázně k zákroku, jímž hodla zjednat pořádek a uvést vše na patřičnou míru.
Z kapsy vytáhl svůj kapesní nožík, značky rybička, doprovázejícího na každém kroku již od dob, kdy bych ještě pouhé čtrnáctileté pachole. Byl-li nůž vyroben z damascénské ocele, jak Honzík Zemánek v mládí tvrdíval, o tom by se dalo s úspěchem pochybovat, ale i tak to byl ten nejlepší přítel našeho ohroženého vyšetřovatele.
Když se vhodně ozbrojil, začal mjr. Zemánek manipulovat se zásuvkou.Během této činnosti však, bez ohledu na předchozí výstrahy, a též i na skutečnost, že byl v uniformě, byl výše zmíněnou zásuvkou zaskočen a nekompromisně pokopán elektrickým proudem - a to opakovaně!
Mjr. J. Zemánek v důsledku této hrubé inzultace ztratil, pravda, na chvíli svůj nožík, nikoli však hlavu!!! Sotvaže se totiž vzpamatoval ze šoku nad touto opovrženíhodnou událostí, usedl za stůl a sepsal oznámení pro zahájenítrestního řízení proti elektrickému proudu ve věcech: maření úředního výkonu a napadení úřední osoby při výkonu služby

OSTŘE SLEDOVANÉ VRAKY - CHVÁLA BOHU...

1. ledna 2017 v 17:30 | JARDA LIŠKA

SILVESTR TROCHU JINAK?!

POZDĚ ODPOLEDNE KE MĚ PŘIŠEL KAMARÁD JURA S BATOHEM NA PLECÍCH NALIL MI STOPEČKU VODKY, NAČEŽ PRAVIL: "A JDEME DO ULIC..."
PODLE DECHU JSEM HRAVĚ ROZPOZNAL, ŽE MU V KREVNÍM ŘEČIŠTI KROM KRVE KOLUJE JIŽ MNOHO ALKOHOLU RŮZNÝCH ZNAČEK. UJISTIL MĚ, MÁ VŠECHNO POD PALCEM A NASTOUPIL DO NEJBLIŽŠÍHO AUTOBUSU-JÁ S NÍM. KDYŽ JSEM U ŘIDIČE CHTĚL KOUPIT LÍSTKY, POŽÁDAL MĚ, ABYCH TO VZAL PĚKNĚ VEDLE SEBE...!
A TAK JSME CESTOVALI, NASTUPOVALI, ABYCHOM NAVŠTÍVILI DALŠÍ OBĚŤ, DALI MU ŠTAMPRLIČKU A JELI JSME DÁL A DÁLE.
PŘITOM KAŽDÝ NAVŠTÍVENÝ NÁM NAOPAK OCHUTNAT VZOREK SVÉHO ALKOHOLU.
V NESTŘEŽENÉM OKAMŽIKU JSEM VYSTOUPIL Z AUTOBUSU, ALE JURA NIKOLI. CHVÍLI JSEM ČEKAL, ALE KAMARÁD NIKDE...TAK JSEM SE VYDAL DO TEMNÝCH OBZORŮ...
RÁNO JSEM SE PROBUDIL, SEDÍC NA POPELNICI.
PAK JSEM ŠEL DOMÚ, KAM JSEM SKUTEČNĚ V POLEDNE DORAZIL...
VOLAL JSEM JUROVI DOMŮ, ALE NEBYL DOMA. AŽ V PODVEČER SE KAMARÁD OZVAL Z BYTU NĚKOHO ÚPLNĚ NEZNÁMÉHO...
VETŘEL SE MU DO BYTU, DAL MU NAPÍT A VÍC SI NEPAMATOVAL. PROBRAL SE AŽ VE VANĚ JEHO HOSTITELE.

TAKŽE VŠEM EVENTUÁLNÍCH ČTENÁŘŮM PŘEJI VŠE NEJLEPŠÍ HODNĚ ZDRAVÍ A TAK PODOBNĚ.
PŘEJE JARDA.................PF 2017