KOMU ZVONÍ VANA-EKOLOGICKÁ

24. září 2016 v 7:34 | jarda LIŠKA

EKOLOGICKÁ

Toho dne starousedlíci kroutili ustaraně hlavou a s obavami pohlíželi k obloze. Tohle dusno a černé, kovově se lesknoucí mračna, visící nízko nad krajinou, to věru nevěští nic dobrého. Raději se nepouštět nikam daleko do kraje. Bude slota...!


K večeru to skutečně přišlo. Nikdo ale dohromady neví, co se to tehdy vlastně stalo. Mraky se, podle těch několika očitých svědků, jakoby na chvíli rozestoupily a vzniklou štěrbinou sjel k zemi oslnivý pruh prapodivně fosforeskující záře, ale blesk to, na mou věru, nebyl, dušovali se svědci. Hrálo to však celou škálou pastelových barev.

Ozval se taky drnčivý zvuk, zpočátku slabší, postupně však nabývající na intenzitě. Po chvíli se zvedl vichr a zohýbal i ty nejsilnější kmeny; v místech se slabšími stromy se rázem vytvořily ohromné polomy! Rvalo to střechy domů, támhletomu to dokonce odneslo i plot, jinému, Jaksejenjmenuje, to zas obrátilo auto na střechu...

Úplný konec světa!

Někteří starší lidé se začali dokonce i modlit nebo se alespoň ustrašeně pokřižovali.

Pak se nad krajinou rozezněl nesnesitelně ohlušující, řinčící, rachot - asi tak, jako kdyby se vám na zem rozsypala hromada poklic.

Náhle řinkot opět utichl, pruh světla se současně vytratil z oblohy, úplně, jako když zhasnete baterku a... a byl klid! Člověk by si byl málem myslel, že se vlastně vůbec nic nestalo.

Lidé pomalu a hlavně nedůvěřivě vycházeli ze svých domovů. Nechápavě se po sobě rozhlíželi. Všem bylo možno z očí vyčíst jednu jedinou otázku - co se to, proboha, vlastně dělo? Nikdo však neznal - alespoň prozatím - kloudné vysvětlení. A tak se okamžitě přikročilo k inventuře napáchaných škod.

Pojišťovny budou mít radost...

Vlastně, málem bychom zapomněli. Byli tady tři tvorové, doufejme, že nebudou mít nic proti tomuto pojmenování, jimž byl původ toho všeho nadělení znám. Ba, co víc. Sami se na něm aktívně podíleli. Na jejich obranu však dlužno dodat, že si vůbec neuvědomovali, co vlastně páchají. Po pravdě řečeno, měli v dané chvíli svých starostí až nad hlavu...!

Byli to tři zajímaví tvorové: tvarem připomínali vajíčko s nožičkami a tykadélky, jestli si to umíte představit. Asi tak okolo metru co do výšky. A vše to hrálo do fialova...

To, co jim působilo nemalé problémy, byl jejich létající talíř, který však byl dosud v záletu - a bylo to na něm znát! Jeho letové vlastnosti totiž nebyly na bůhví jaké úrovni.

Trojice letěla ovšem původně kamsi zcela jinam, leč nakonec byla ráda, že mohla nouzově přistát v oblasti Beskyd - jak si zjistili později. No, a především díky jejich bláznivému stroji teď přijdou pojišťovny na buben.

Před přistáním se jim podařilo ještě sežehnout kus lesa o ploše slušných pár hektarů.

Jejich veliteli, jménem Pako, se hrůzou zkřížila tykadélka na a zoufale vyhlížel sled věcí příštích. Tak si věru závěr expedice nepředstavoval - přistanovanou neplánovaně na úplně neznámé planetě a ještě tu způsobí i takovou škodu na lesním porostu.

Na plastikovém monitoru starostlivě Pako ohlíží oblast pohoří, na němž právě přistáli. Posléze se ale uklidnil. Alespoň částečně.

Tak vida, říkal si, když se mu na monitoru zjevoval jeden kopec s rozsáhlými holinami za druhým. Nejsme první, komu se povedl podobný kousek!!! Připomíná mi to tu dost silně povrch Měsíce...

po přistání svolal Pako k poradě i zbylé dva kolegy, jimž byla na rodné planetě Freon přisouzena jména Eko a Deko, a nikterak se před nimi netajil se svými obavami.

Jak totiž před chvíli zjistil v databázi UFO-DAT, jedná se o planetu jménem ZEMĚ. A byly to zrovna údaje o složení atmosféry, chemickém i mineralogickém složení planety, i o stavu flóry a fauny, které jej zcela oprávněně naplnily neklidem.

"Přátelé," tak pravil Pako smutným, nicméně odhodlaným hlasem. "Ocitli jsme se na planetě Země, již, jak jsem se dozvěděl, obklopuje atmosféra, jejíž převážnou část tvoří kyslík s dusíkem. Zdejší tvorové, takzvaní lidé, se živí různorodou potravou rostlinného i živočišného původu! Napájejí se jakousi vodou...!!!" velitel starostlivě pokýval hlavovou částísvé elipsovité postavičky.

"Co vlastně budeme jíst, pít a dýchat, až nám dojdou naše zásoby mazutu, ropy a oxidu siřičitého, to přátelé, nevím!!!" tak děl Pako, smutně přesmutně sktříhajíc tykadélky.

"Náš osud je - zdá se - zpečetěn!!!"

Nicméně, hlavně z vědeckého zájmu, vyslal Eka - při zachování všech hygienicko-epidemiologických a hermetických opatření - k nedaleké řece, aby zde provedl analýzu té takzvané vody. Deko analyzoval zemskou atmosféru. A sám Pako se pokusil navázat spojení s rodnou planetou Freon, kam chtěl odeslat nikterak potěšitelnou zprávu o jejich svízelné situaci. Ještě však, než se mu podařilo navázat spojení, objevil se v kabině Eko, ústní otvor nastaven do radostné polohy.
"Podívej se, Pako!" děl radostně, ukazuje veliteli detekční přístroj. "Jak vidět, zdejší takzvaná voda obsahuje z osmdesáti procent mazut, topné oleje a ropu... Zde je toho plno v každičké řece a u nás to musíme tak pracně vyrábět!!!"
Ale to už tu byl i Deko a rovněž i jemu tykadla jiskřila samým nadšením.
"Rozbor ovzduší nad normál - 70 procent oxid siřičitý, zanedbatelně kyslíku a dusíku..." hlásil, ukazuje veliteli trigitální analyzátor.
Pako zajásal. Vida, jak je život na Zemi báječný...!

Zanedlouho nato vyslal na rodný Freon zprávu:
Vyšlete posily! Planeta Země oxidem siřičitým, mazutem a ropou oplývá! Prostě - VESMÍRNÝ RÁJ...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama