KOMU ZVONÍ VANA-ČO BOLO.....?

10. července 2016 v 14:14 | JARDA LIŠKA.

"Tak jsem tu zas, šéfe!" prohlásil jsem při vstupu do ředitelovy pracovny.
"Hmmmm… mno…!" řekl ředitel neurčitě. "Tak co tam zas máte tentokrát…?!?"
"Takže," začal jsem listovat ve svém notýsku. "Tomík o vás, prosím pěkně, říkal, že jste nedostudovaný tupec!… Vitásková zase prohlásila, že tak, jak řídíte ten podnik vy, tak že by to dokázalo i slabomyslné děcko s vodou na mozku!!!… Petříček zase povídal, že jste stará struktura a že by vás už konečně měli vyhodit tam, kam už dávno patříte…!"
"Mmmm…" děl poněkud nervozně direktor. "A co Žiška?!?"
"Žiška, prosím pěkně, neříkal nic…"
"Jak to, že nic?!"
"Žiška je přece už druhý měsíc na nemocenské, šéfe!"
"Aha," poněkud se uklidnil. "No a dál…?"
"Pak už jenom Vaculka říkal, že je opravdu zvědav, jak se vyrovnáte s tím lustračním zákonem?!?… Ale zastala se vás Žitová, která mu na to odpověděla, že takový imbecil, jako jste vy, by snad nemohl být ani spolupracovníkem StB…! A pak ještě…"
Ředitelův obličej silně připomínal svým zbarvením sparťanský dres!
"Dost!!!" zařval. "To stačí…!"
Diskrétně jsem se vytratil z jeho pracovny, ponechávaje ho o samotě s jeho myšlenkami.
V sekretariátě jsem se srazil s kolegyní Maerovou.
"Vidím, že zrovna jdeš od Něho," pravila. "Myslíš," zajímala se, "že mohu jít dále?"

"To bych ti zrovna teď neradil!" mávl jsem rukou. "Zase má náladu pod psa…!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama